FBK Horní Suchá
FbK Horní Suchá
FBC ZŠ Uničov
Florbal Vsetín
Ženy Horní Suché na pražském Czechopenu 2013
Datum: 20.08.2013
I v letošním roce se náš ženský tým zúčastnil největšího světového florbalového turnaje, pražského Czechopenu, který se konal ve dnech 15.-18. srpna. Naše putování turnajem Vám přiblížíme v tomto článku.
Nominace hráček na turnaj byla letos bezproblémová a požadovaný počet třinácti hráček do pole a dvou brankářek se dal pohodlně vybrat z účastnic červencové letní přípravy.
Do Prahy jsme odjížděli o den dříve, tj. ve středu, protože rozpis zápasů turnaje se zveřejňuje až dva týdny před turnajem a ubytování + dopravu je třeba řešit daleko dříve. Ve vlaku, letos jsme zvolili Leo Express, čekalo na holky překvapení, a to speciální turnajové tréninkové dresy, které jsme navrhli a zrealizovali s pomocí pana Buříka, majitele stejnojmenné firmy z nedalekého Petřvaldu, se kterým náš klub dlouhodobě úzce spolupracuje.
Cesta proběhla bez sebemenších problémů a do Prahy jsme dorazili něco málo před druhou hodinou, kde nás už čekal hráč juniorky Marek Piskorz s náramky, které nám v předstihu zajistil v registračním centru. Protože jsme hráli až ve čtvrtek odpoledne, čekal nás volný program.
Po ubytování v hotelu nacházejícím se v bývalém vysočanském pivovaru (fungoval bohužel jen do roku 1913) jsme se rozdělili na dvě skupiny, kdy jedna šla objevovat krásy Prahy a druhá krásy nákupů.
Ve čtvrtek odpoledne jsme se konečně dočkali a zapojili se do turnaje konečně i aktivně. Našim prvním soupeřem byl jeden z týmů Bohemians Praha, dle názvu a ročníků narození na soupisce juniorský. Začali jsme naším tradičním aktivním napadáním rozehrávky a dařilo se nám i kontrolovat hru, ale po několika neproměněných šancích jsme vcelku brzy inkasovali. Poté jsme pokračovali stejně aktivně, abychom inkasovali podruhé, potřetí a bylo po zápase. Ještě se nám podařilo snížit, ale to bylo všechno. V první zápase nás tedy naše soupeřky jednoznačně porazily 1:4. Oficiální statistiky prvního zápasu ZDE.
Ve druhé zápase nás čekaly soupeřky "papírově" vyrovnanější, rovněž druholigové, SKP Olympia Kutná Hora. Zápas jsme opět začali aktivně a napadali od prvotní rozehrávky. V polovině první třetiny jsme se sice ujali vedení, ale když jsme neproměnili velkou řadu méně či více vyložených šancí, museli nás soupeřky logicky potrestat. Hned třikrát jsme po obdobných chybách inkasovali, prohrávali 1:3 a situace už byla kritická. Trenér Michejda proto sestavu stáhl na dvě lajny a ještě více jsme přidali v napadání, což záhy přineslo své ovoce a dvakrát jsme skórovali a zápas vyrovnali. Dohrávali jsme v trvalém tlaku a mít zápas o nějakou tu minutu více, snad bychom jej obrátili na svou stranu. Protože neměl, rozešli jsme se smírně 3:3. Oficiální statistiky zápasu ZDE.
Měli jsme hodně co přemýšlet, ale "karty" byly rozdány jednoznačně: pokud páteční dopolední zápas proti aktuálnímu lotyšskému vicemistrovi (a historicky šestinásobnému mistrovi) vyhrajeme, budeme druzí a budeme hrát až navečer, když prohrajeme, budeme ve skupině poslední a čeká nás odpolední "bonusové" 1/64finále.
Našeho posledního soupeře z Rubene předcházela pověst týmu, který se účastnil i pohárů mistryň, a ačkoliv se výsledkově sice neprosadil, nebylo skóre jejich zápasů nijak "ostudné". Po zhlédnutí prvních zápasů našeho soupeře jsme ztratili přehnaný nezdravý respekt a slíbili si, že o druhé místo ještě zabojujeme.
V tomto zápase jsme, jak jinak, opět začali aktivně a dělali soupeřkám problémy rozehrát. Skoro celou první třetinu jsme Rubene tlačili a zahodili bezpočet vyložených šancí, abychom v závěru inkasovali po standardce z rohu a ze skryté střely na úplném konci třetiny. Smutný příběh, 0:2 po první třetině. Ve druhé části jsme sice dále bojovali, ale náš platonický tlak nevedl ke kýženému výsledku, tedy k dosažení alespoň třech branek a vítězství. V závěru třetiny jsme sice krásně skórovali, ale to už k ničemu nebylo, po prohře 1:2 jsme skončili poslední ve skupině a mohli jen čekat na své soupeře pro první kolo play-off. Statistiky zápasu ZDE.
Po dvou hodinách po našem zápase jsme již věděli, že budeme hrát proti SK Florbal Benešov, který se na turnaji jevil kvalitně, svou důraznou hrou ve své skupině vybojoval 4 body a měli jsme tak obavy o náš další osud na turnaji. Důrazně jsme si proto promluvili, že je sice hezké mít tlak a šance, ale že pokud netrefíme bránu (ani prázdnou), nemůžeme vyhrávat a není to pak k ničemu.
V první vyřazovacím kole trenér Michejda nechtěl měnit taktiku, a proto jsme se do soupeře "zakousli" hned od začátku a po 107 sekundách jsme vedli 1:0. Nijak jsme nepolevovali a náš náskok narůstal až k závěrečným 5:0. Teprve v tomto zápase jsme začali proměňovat šance a výsledek hned vypadal jinak. Kdybychom takto proměňovali v každém zápase, nenadělali bychom si takovéto problémy a v poklidu bychom prošli skupinou přímo do 1/32 finále. Statistiky zápasu ZDE.
To už jsme věděli, že nás v dalším vyřazovacím kole čeká velmi velmi silný soupeř Vítkovic (složený vesměs z hráček, které pravidelně vyhrávají moravskoslezskou 1. ligu žen). To jsme ale ještě netušili, že nakonec budeme bojovat proti ještě mnohem horšímu soupeři než na hřišti.
V době čekání na náš pozdně večerní zápas (hráno ve 21:20) se postupně množil počet lidí s velmi silnými zažívacími problémy, aby během zápasu začali odpadávat další a další a nakonec pak nebylo koho posílat na hřiště, protože většina týmu byla více nebo méně silně indisponována. Zápas jsme hladce prohráli 1:5 a soupeři nenadělali větší problémy. Info pro statistiky ZDE.
Po zápase byla situace taková, že nebylo moc lidí, kteří by neměli nějaké zdravotní potíže, a tak před námi stál další těžký zápas, a to jak se dostat na ubytování přes celou Prahu. U třech členů výpravy už byla situace natolik kritická, že jsme museli volat záchranku, která je převezla na infekční oddělení Nemocnice Na Bulovce. Naštěstí se situace po akutním ošetření v nemocnici stabilizovala a všichni byli ještě v nočních hodinách propuštěni do "domácího" léčení. Nic příjemného, ale zvládli jsme to.
Poslední den jsme trávili nabíráním sil, odpočinkem a čekáním na vlak, kterým jsme, po menších peripetiích, něco málo po sobotní 14 hodině odjeli směr domov. Cesta proběhla v dobré náladě, turnaj byl hodně silný na zážitky a určitě si budeme mít o čem vykládat minimálně do dalšího ročníku turnaje, na který se už teď těšíme.
A aby toho nebylo málo, jako první tým Horní Suché jsme si užili chvilku slávy na ČT Sport (v čase 45:29).
Nejproduktivnější hráčkou našeho týmu na turnaji byla Vendula Šimonová se sedmi body za pět gólů a dvě nahrávky. Takto turnaj vnímala:
Jak hodnotíš výkon týmu na turnaji?
Myslím si, že výkon celého týmu byl vynikající...každý se snažil a všichni spolupracovali...šlo vidět na každé z hráček, že chceme vyhrát.
Jak hodnotíš svůj výkon? Jak se Ti hrálo se svými spoluhráčkami z lajny?
Já osobně jsem se snažila na hřišti vypustit duši, i když někdy jsem měla opravdu jen štěstí, že mi ty góly padaly...hrát s Terkou a Zuzkou v jedné lajně mi vyhovuje nejvíc, možná to je tím, že se známe už dlouho a že si rozumíme i mimo hřiště, a nebo nám to prostě jenom jde, každopádně umíme na sebe zakřičet a taky už víme, kde se obvykle pohybujeme, takže se mi hrálo moc dobře.
Jak se Ti líbil letošní Czechopen, jednak organizačně a pak i společensky?
Na CO jsem byla letos poprvé a podle mě to byl moc dobře zorganizovaný turnaj, musí být totiž těžké vymyslet, jak dát dohromady tolik týmu tak, aby vše klapalo, jak má...jediné, co mi nevyhovuje na těchto turnajích, je, že když hrajete zápas v 10 ráno, tak pravděpodobně budete hrát i v 8 večer a to se potom projevuje na fyzičce týmu a pro některé týmy tak není los úplně férový, si myslím...ale co se týče "strávit se svým týmem 4 dny v kuse", tak to neznám nic lepšího, protože se všemi holkami z týmu i s trenéry si rozumíme a zábava nikdy nechyběla, takže jsem si letošní CO dost užila.
Na co budeš dlouho vzpomínat?
Vzpomínat budu určitě na poslední den a noc strávené na CO, myslím, že všechny holky ví, o čem mluvím, a že nám to pravděpodobně i hodně přitížilo s posledním zápasem a případným postupem. Ale věřím, že příští rok se už nic podobného nestane a budeme bojovat o medaile!
Na několik otázek jsem se také zeptal hlavního trenéra hornosušských žen, Tomáš Michejdu:
Jak hodnotíš výkon týmu na turnaji?
Týmový výkon byl výborný s velkým nasazením, holky si plnily to co měly, takže já jsem s naším výkonem spokojen, akorát se to bohužel vůbec neprojevilo na výsledcích. Nedokázali jsme proměnit vyložené šance, které jsme si vypracovali naší aktivní hrou. Jak rád říká Robert Hruboš, snaha bohužel NENÍ koksovatelná.
Jak se Ti líbil letošní Czechopen, jednak organizačně a pak i společensky?
Tento turnaj se mi líbí jako skvělá příprava před sezónou. Velmi pozitivně hodnotím slušnou zahraniční účast, kde si holky mohou vyzkoušet hrát proti cizím týmům, často na vyšší úrovni než jsme my. Proto se dokážou mnohdy více vyhecovat a pořádně se semknout, lépe než v lize. Naopak mi dost vadí velké prostoje mezi zápasy a mnohdy i nepříjemné přejezdy mezi halama, které se nám letos naštěstí vyhnuly. Jinak je to fajn být s holkami takovou delší dobu, tým to hodně před sezónou stmelí.
Na co budeš dlouho vzpomínat?
Velmi dlouho budu vzpomínat na zažívací problémy, které nás odrovnaly, a to včetně ostatních týmů včetně rozhodčích. V tomto vidím obrovské pochybení pořadatelů, kteří nás nechali hrát na nedávno zatopené hale. Domnívám se, že právě toto rozhodnutí bylo nejen pro nás osudné.
Jak jsi byl spokojen s ubytováním?
S ubytováním jsem byl velmi spokojen, a to jak ze strany stravy, tak ze strany klidu a pohodní. Dovolím si tvrdit, že to bylo zatím nejlepší ubytování z podobných turnajů, na kterých jsme kdy byli.
Naše velké poděkování za podporu patří firmám Autoslužby Král, ALPHA Union, spol. s r.o. a zejména obci Horní Suchá za dlouhodobou podporu klubu. Poděkování rovněž patří Hotelu Pivovar za vstřícnost při jednání, děkujeme!
Obrázky
