Všechno nejlepší, miláčku

Všechno nejlepší, miláčku

Jelikož jsme to minule proti Mvilu prokoučovali a díky gólu 5 vteřin před koncem utřeli (zápis není a nebude), potřebovali jsme obrat o body Opavu, se kterou jsme už nějaký ten pátek nevyhráli. Před zápasem jsme se motivovali každý po svém, někdo zvolil klidnou chvilku v soukromí 3 stěn a dveří s hučícím vodopádem pod sebou, někdo bušil do skřínek, jiný se uklidňoval záhadným práškem a někomu stačila sluchátka v uších, prostě každému co jeho jest… Že všechny způsoby můžou fungovat jsme se přesvědčili hodně brzy, Žwaky po souhře s Melňasem mířil na dřevěnou nohu, což byla správná volba. Do konce třetiny pak pokračoval zažitý scénář, kdy jeden tým vyhrává a druhý dotahuje. Tentokrát jsme za delší část šňůrky tahali my a díky další Žwakyho trefě 8 vteřin před koncem třetiny jsme do šaten odcházeli  s úsměvem na rtech. 4:3 ujde. Opava málem srovnala hned v prvních vteřinách prostřední části, ale ustál respektive uležel jsem to. To nový gološ Opavy tolik štěstí neměl, 2 góly po 2 střelách… No nezáviděl jsem mu, zvlášť když jsme tuhle třetinu byli ve velkém laufu a na branku hostí se valil jeden nebezpečný útok za druhým. Žwaky z toho dokonce vytěžil hattrick, trefil se i Šimi, Luky a Kasa a pak taky Vojta, kterému jsem, jen tak mimochodem, nahrával já a byla to hodně dobrá nahrávka, takže pokud chcete taky takové dostávat, musíte si chlapci nabíhat stejně dobře jako Vojtíšek. Poslední třetina už tak slavná nebyla, Opaváci zjistili, že jim teče do sálovek a trochu zabrali, ale náskok jsme měli dostatečný, Danza ještě přidal desítku, takže se mu to trochu prodraží, ale určitě s chutí do kasičky přispěje. 100. gól v sezoně trefil Mroza, žel 100. gól Horní Suché, nikoli jeho vlastní. Taky jsme se dočkali dárečků – Koli vymknutého kotníku, Kasa slušivého koňara a všichni ostatní krásných týmových triček. Tak snad manželce moje XL bude, když už má dnes ty narozeniny…