Pokud hrajeme koncentrovaně a trpělivě, tak dokážeme soupeři odskočit o rozdíl třídy, říká Tomasz Cielecki

Ahoj Tome. Tuto sezónu sis vybral Horní Suchou. Z jakého důvodu? Mezi čím ses rozhodoval?

Ahoj Vojto, tuto sezónu jsem si vybral Horní Suchou, hlavně z osobních důvodů. Vrátil jsem se do rodných Albrechtic, protože mi ubylo studijních povinností v Krakově, kde od poloviny listopadu budu muset být jen dva dny v týdnu. Navíc charakter mojí práce mi dovoluje pracovat prakticky odkudkoliv, kde je připojení k internetu. Florbal je pro mě sport číslo jedna, a tak jsem nechtěl tři měsíce vynechat. Logicky se tak nabízelo hrát za Horní Suchou.

V Horní Suché si vyrostl, poté si kvůli studiu hrál jinde. Jak vnímáš posun v čase? Co se v klubu změnilo...

Z pohledu osoby, která sledovala dění klubu zvenčí, musím říct, že se klub postupně profesionalizoval. Podařilo se vytvořit zázemí a podmínky, které umožnily vychovat spoustu talentovaných hráčů, postoupit do vyšších soutěží. A troufám si říct, že FbK Horní Suchá ukázala ve florbalovém světě, že je s ní třeba počítat.

Čekal si, že bude tak velká konkurence v mužích? Přeci jen se to s minulou sezonou nedá srovnávat.

Bohužel to z pohledu minulé sezóny nedokážu posoudit. Podle mě je ale dobře, že máme celkem široký kádr. Nutí to hráče chodit na tréninky, makat a předvést se v co nejlepším světle. Rázem tak trénink má úplně jiný náboj, než když se trénuje a hraje v deseti lidech. Přenáší se to potom i do zápasu. Trenéři mají ten luxus postavit vždy nejsilnější sestavu.

Trenéři tě využívají v obraně. Nastupuješ s juniorskými hráči po boku (Tychtl, Galuszka). Jak vám spolupráce funguje?

Myslím, že nám to funguje skvěle. Sedli jsme si typově i herně. Dokážeme si říct, jak chceme hrát. Ostatně jsme jako lajna obdrželi nejméně branek, umíme si rozdat balón a tvořit celkem pohledné akce. Bohužel pokulháváme v zakončení a nutně se potřebujeme rozstřílet!

Jaké byly tvé pocity, před prvním zápasem v sezóně? Hráči, se kterými si hrál už s florbalem buď skončili nebo hrají jinde.

Přiznám se, že jsem byl trošku nervózní, nevěděl jsem na jaké úrovni se soutěž hraje a zda budu stačit. Tréninky mi ale hodně daly a zápas od zápasu je to lepší. Pokud jde o spoluhráče, tak se spoustou z nich se známe z dřívějška ze Suché nebo z Torpeda. Máš ale pravdu, že hodně hráčů z tehdejších mužů hraje veteránskou soutěž, za muže B nebo se podílí na chodu klubu a tak se na hřišti nepotkáme. Na druhou stranu, hodně tehdejších mladých talentů, které jsem pomáhal Pet´ovi trénovat je teď o hlavu vyšších než já a mám se od nich co učit. 

Pojďme nyní k odehraným zápasům. Sedm utkání, sedm výher. Dá se něco vytknout?

Vždycky je prostor na zlepšení a je se ještě hodně co učit, byť z pohledu tabulky to vypadá moc hezky. V některých zápasech jsme se zbytečně nechali strhnout a přizpůsobili jsme se hře soupeře, namísto abychom hráli svojí hru. To pak trenéry stojí pár šedivých vlasů navíc. Naštěstí to vždy dopadlo vítězně pro nás.

Patříte mezi týmy, které nastříleli hodně a obdrželi nejméně branek. Máte průměr skoro 10 vstřelených branek na zápas a 5 obdržených...

Vyplývá to z toho, jakou hru hrajeme. Hodně se snažíme hrát na míčku a nedat tak prostor soupeři. Když navíc hrajeme trpělivě, tak nám to tam padá. Doufám, že to vydrží do konce sezóny.

Který zápas byl z tvého pohledu nejtěžší?

Jednoznačně zápas v Přerově. Byl to jeden z těch zápasu, kdy cítíš, že máš na to, abys hrál o level lépe, ale prostě to nejde. Takhle jsme tam dvě třetiny šlapali vodu a nemohli se dostat do zápasu. Naštěstí pro se to ke konci zápasu podařilo prolomit a můžeme být rádi, že jsme z Přerova přivezli dva body.

V zápase se Šumperkem jste sice první branku vstřelili, ale poté dostali 5 a rázem to bylo 5:1 za 13 minut hry. Podcenili jste ze začátku kvality soupeře nebo do toho soupeř vstoupil tak agresivně?

Začali jsme nekoncentrovaně a soupeř toho v začátku dokázal využít. Vstřelil nám pět branek prakticky ze stejného místa. O přestávce nám k tomu trenér řekl pár ostrých slov a podle toho jsme se pak zařídili ve zbytku zápasu.

Ve druhé třetině jste byli úplně jiný tým. Začali jste více bránit a využívat každou sebemenší šanci. Dokonce jste zvládli i oslabení 5 na 3.

Jak říkám, pomohla slova trenéra. Začali jsme hrát hlavně koncentrovaně. Zafungovalo. Hodně nám pomohly jisté zákroky Vojty. To platí i u zmíněného oslabení 5 na 3. Když se podaří ubránit, psychicky to zvedne celý tým.

Na druhý den jste vyrazili do Krnova. Neměli jste ještě v nohách první zápas? Vyčerpání hraje roli...

Možná byla cítit lehká únava, ale musím říct, že nám hrálo do karet, že Krnov hrál o den dříve utkání s běhavou Letkou. Navíc mnohem později, údajně kvůli finále rugby (smích).

V zápase s Krnovem to byl přesný opak. Od začátku velmi vyrovnané utkání s minimem vstřelených branek. Rozhodovaly chyby?

Hrálo se ze začátku trochu opatrně. Věděli jsme, že na nás soupeř může vletět. Přišlo mi, že se dlouho dostávali do tempa, což nám i vyhovovalo a hráli jsme svou hru.

Do druhé třetiny jste vstoupili rychlou vstřelenou brankou a poskočili jste tak Krnovu o dvě branky. Celou třetinu jste neinkasovali a přidali celkem 3 branky. Jak moc byla důležitá blesková branka?

Určitě pomohla, ale spíš než to se ukázalo, že pokud hrajeme koncentrovaně a trpělivě, tak dokážeme soupeři odskočit o rozdíl třídy.

Se Šumperkem i Krnovem padlo hodně vyloučení, ale využití bylo na všech stranách mizivé, přitom se každý tým pyšní velmi slušným procentem úspěšnosti. Jak to, že v těchto duelech se nikdo neprosazoval?

Pokud jde o naše přesilovky, tak nám to tam nepadalo, hledali jsme se a chyběla tam střelba. V oslabení se nám dařilo rozbíjet kombinaci soupeře už na polovině, ale hlavně nás v obou zápasech podržel Vojta v bráně.

Do třetí třetiny zase Krnov vstoupil lépe. Od začátku si vytvářel tlak a vy jste až do 3. minuty odolávali poté se Krnov vzkřísil a začal utkání dramatizovat. Nepodcenili jste výsledek z druhé třetiny?

Nechali jsme se strhnout jejich hrou, zbytečně reagovat na provokace. Nepřísluší mi soudit, ale myslím, že to bylo ze strany soupeře cílené. Nakolik to kazí radost ze hry a fairplay, pomohlo jim to snížit skóre. Věřím, že pokud by se nám toto stalo příště, tak to zužitkujeme ve svůj prospěch.

Nakonec jste vyhráli 5.7, ale výsledek z druhé třetiny (1:6) se rozplynul. Nemáš pocit, že kdyby se hrálo ještě 10 minut, tak zápas třeba prohrajete? Tlak Krnova byl enormní.

Naštěstí se třetina hraje 20 minut a ve sportu se nehraje na kdyby.

Z víkendových duelů si vezete 6 bodů. Jak jsi spokojen a na čem je nadále třeba zapracovat?

Jsem spokojený. Cíl splněný. Se 6 body se i lépe regeneruje a je motivace do dalších zápasů. Na čem je třeba pracovat? Myslím, že jsem to zmínil už dříve – v naší lajně na zakončení, celkově zase na koncentraci a rozehrávce. Lépe to určitě zhodnotí trenéři, takže se těším na jejich rozbor zápasu.

Příští týden hrajete se slabšími soupeři na domácí půdě. Jak se těšíš?

Těším se. Máme možnost se ukázat před vlastím publikem a doufám, že přijde hodně diváků. Ostatně naše výkony musí přitáhnout i zvědavce, co chodí jen zřídka. Určitě se bude na co dívat. Nesmíme soupeře v žádném směru podcenit. Takže k zápasům budeme přistupovat s pokorou a budeme co nejlépe připravení.